všem, kteří se podíleli na přípravě Naučné stezky PODSKALÍ.
„Má- li město řeku, má veliký dar. Studenti a řeka patřili vždycky k sobě…“ Tak nějak jsem uvedla článek v Almanachu, který byl vydán k 75. výročí vzniku strakonického gymnázia v r. 1996 . V té době byla už Naučná stezka v provozu pátý rok a my, kteří jsme ji jak se dnes říká „realizovali“, jsme měli za sebou nejen spoustu práce a starostí se sháněním informací, obrázků, fotografií, s technickým řešením a instalací, ale bohužel také s téměř marným bojem o její zachování a
obnovu. Boj s lidskou hloupostí, mezi jejíž nejnápadnější
projevy vandalizmus patří, je nekonečný a bohužel bere chuť a elán .
Proto jsem tak vděčná p. ing. Ivaně Kadochové, že v době, kdy nám už
docházely síly a prostředky, dokázala za pomoci referátu životního
prostředí a technických služeb města, střední průmyslové školy a dalších
Naučnou stezku opět v r. 2005 obnovit.Přínosem gymnázia v té době byly naše staré podklady, nové konzultace a to, že student Honza Štěrba z posledního ročníku gymnázia přeložil základní informace na jednotlivých tabulích do angličtiny a studentka Štěpánka Kadochová zpracovala téma Naučné stezky Podskalí jako jednu z nejlépe ceněných prací na celonárodní středoškolské konferenci KEV (Klub ekologické výchovy) v září 2005.
Studenti a řeka… byli to právě studenti, kteří ve 2. polovině osmdesátých let přišli s nápadem vybudování stezky na Podskalí. Byla to doba, kdy ochranářské hnutí na gymnáziu prožívalo veliký rozkvět. Jezdili jsme na Šumavu - jak o víkendech, tak o prázdninách - a pracovali jsme v lese, jezdili jsme provádět údržbu chráněných území (učili jsme se kosit, uklízeli trávu…), jezdili na výlety, exkurze a přednášky do Českých Budějovic, dostali jsme dokonce Zlatou cenu Brontosaura a za odměnu jsme byli na Kavkaze (byla to jedna z prvních cestovatelských akcí dr. Ladislava Havla). A právě tato skupina studentů přípravu Naučné sezky iniciovala (Ondřej Scheinost, Lada Lörenciová, Lenka Nováková, Pavel Růžička, Petr Vokoun, Zdeněk Chotaš, Hana Šípová, Marek Mora, Marek Zákostelecký, Andrea Seitzová, Jitka Vaněčková, Jirka Rataj, Martina Žežulková….). Sami začali shánět informace, přemýšlet o formě a velikosti jednotlivých tabulí, kreslili obrázky jednotlivých druhů ryb, ptáků,
rostlin…Další studenti pak pomáhali s nekonečným opravovánm a
doplňováním zničených tabulí a přenosem jednotlivých informací na webové
stránky gymnázia (zájmy). Moc pomohly i prof. Samcová a Leischnerová a
také manželé - p.Josef Skalický, pan M. Panuška (ti hlavně s výrobou a
instalací tabulí) a prof. Pavel Leischner (dodnes jsou zachovány tzv.
„Pavlovy schody“ vedoucí zezadu na Velkou skálu v místech, která nám
pomáhal vybrat ing. arch. Rampich). P. ing. Popelář nám zase zajistil
zalaminování materiálů až v Chropyni – v té době to nebyla běžná
záležitost. S vyhledáním starých fotografií pomohla paní Vilánková s
muzea a dalši staré fotografie zapůjčil ředitel STARZu MVDr. Pavel
Dušek.Texty nám vytiskli ve zbrojovce, p. Hanka Rypáčková z Ekologického centra při Domě dětí na Podskalí zajistila v Brně vydání tehdy ještě černobílých průvodních textů.
Po odborné stránce patří náš dík především p. dr. Zdeňku Cvrčkovi, p.Václavu Chánovi, p. dr. Vojtěchovi Žílovi, p. ing. Miroslavu Treybalovi, p. ing. Richardovi Otrubovi, p. dr. Oldřichu Pazderníkovi, p. Milanovi Kosovi a p. ředitelce dr. Ivaně Říhové z Muzea středního Pootaví a dalším. Jsem ráda, že se Naučnou stezku podařilo dát dohromady a že každé jaro se ji zatím daří obnovit.