Přírodovědná přednáška s RNDr. Ladislavem Havlem |
Dne 20.2.2002 se konala v budově gymnázia ve
Strakonicích další z cyklu přírodovědných besed pořádaných ve spolupráci
Šmidingerovy knihovny a Českého svazu ochránců přírody. Její náplní
byla tentokrát entomologie, a to konkrétně fotografie hmyzu. Přednášejícím
byl pan doktor Ladislav Havel, který se svým otcem, vášnivým fotografem, nafotil
mnoho nádherných a zajímavých fotografiií a diapozitivů motýlů i jiného hmyzu.
Přednáška byla natolik odborně, časově i obrazově rozsáhlá, že její zachycení
v písemné podobě by bylo nepřesné. Proto zde budou obsaženy pouze hlavní body z
celé přednášky a případní zájemci si mohou poslechnout magnetofonový záznam z
jejího průběhu, který je možno zapůjčit ve Šmidingerově knihovně - na pobočce
Mír. Přednášky se zúčastnilo kolem 40 milovníků přírody.
Hned při vstupu do místnosti, kde se přednáška konala, si mohl návštěvník povšimnout nejen entomologické krabice z kabinetu školy, ale hlavně množství odborné literatury, fotografických aparátů nebo také mikroskopu, ve kterém byly například k vidění šupinky z křídel motýla.
Povídáním o šupinkách na křídlech motýlů také
přednášku doktor Havel zahájil. Upozornil nás na rozdíly mezi šupinkami na
křídlech denních a nočních motýlů. Zatímco u denních motýlů jsou
deskovité, motýli noční mají šupinky hřebínkovité nebo různě členité.
Je to proto, aby noční motýl nebyl slyšet, když letí, a nestal se tak snadnou
kořistí nočních hmyzožravců. V jiné části přednášky bylo řečeno, že např.
lyšaj smrtihlav je v noci slyšet asi tak, jako slabě se ozývající vrabec. Přes
šupinky se doktor Havel dostal k tykadlům motýlů, které se rovněž odlišují podle
toho, zda jde o motýla nočního nebo denního, nebo o samce či samičku. Např.
sameček nočních motýlů má tykadla vějířkovitá nebo hřebenitá, avšak
jednotlivé hřebínky přisedají rovnou na články tykadla. Jinak je tomu např. u
brouků, kdy třeba vějířky z tykadla ústí. Dozvěděli jsme se také o úžasné čichové citlivosti motýlů, která
se využívá i pro jejich sběr, chytání motýlů škodlivých do feromonových pastí
atd. Motýli mají velmi jemný čich schopný zachytit už jen nepatrné množství
molekul feromonů samičky na velkou vzdálenost a jsou schopni ji i vystopovat podle
nepatrně se zvětšující koncentrace pachu. Dále jsme se dozvěděli něco o
vajíčkách motýlů a vývojových stádiích, kterými motýl prochází od vajíčka
až po dospělce. Také se hovořilo o potravních vazbách motýlů na rostliny nebo o
tom, jak je složen sosák motýlů a jak se vyvinul z kusadel hmyzu. Při promítaní
pozoruhodných diapozitivů nám pan doktor povídal o jednotlivých obrázcích a
motýlech na nich, seznámil nás trochu s technikou fotografování hmyzu a potěšil
nás především citlivým přístupem k přírodě. Na všech fotografiích, které jsme
viděli, byli jedině živí motýli a nikoliv preparáty v entomologických krabicích.
Dozvěděli jsme se také zajímavosti o životě horských motýlů, a to jak z
naší blízké Šumavy, tak i ze svahů Alp. Závěrem pan doktor Havel zodpověděl
několik zvídavých dotazů o rozšíření některých druhů motýlů nebo o tom, jak
motýli vnímají zvuky a chutě. Dotkl se také ekologické problematiky a ochrany
přírody a poukázal na klesající počet druhů motýlů třeba na obhospodařovaných
loukách oproti loukám s přirozeným společenstvem rostlin. Např. uvedl,. že na
běžné zemědělsky neobhospodařované louce se vyskytuje okolo 120 druhů rostlin,
kdyžto na louce obhospodařované může počet druhů rostlin klesnout třeba až na 7
druhů. Poukázal také na ohraničenost lidského vnímání okolí, kdy se nám zdá,
že za našeho mládí bylo druhů zvířat či rostlin víc, ale často si
neuvědomujeme, že naši předkové jich zažili ještě daleko víc a že má počet
rostlinných a živočišných druhů opravdu výrazně klesající tendenci.
Ještě i při balení svých věcí na konci přednášky byl pan doktor Havel navštěvován zvídavými zájemci o motýly a odpovídal na četné dotazy, které se nepodařilo již zachytit.
Závěrem je třeba dodat, že přírodovědné znalosti a překrásné fotografie pana doktora Havla by stály za vydání knihy a zasloužily by si větší popularizace. Ale i tak je dobré, že se ve Strakonicích najdou lidé všech věkových kategorií, kteří se i při dnešním shonu dokážou zastavit nad krásou motýlích křídel.